Home

Jedle bělokorá borka

Jedle bělokorá - Abies alba Mill. Rozměry: Borka tenká, hladká, bělošedá, až ve vysokém stáří šupinatá a podélně rozpukaná a hnědošedá. Dřevo: Dřevo není barevně rozlišeno na jádro a běl, má vyzrálou část, je šedobílé až hnědošedé. Letokruhy ostře ohraničené, uvnitř letokruhu je pozvolný přechod. Jedle bělokorá - borka. Zajímavosti: citlivá na vysoušivé větry, kouřové zplodiny a pozdní mrazy; rozemnuté jehličí voní po citrusech. Podle dřeva jedlí (spolu s duby) se stanovuje stáří nábytku a různých staveb (dendrochronologie). Na jedli parazituje jmelí bílé jedlové Jedle bělokorá. Jedle bělokorá patří do čeledi borovicovitých (Pinacea). Jedná se o až 60 m vysoký jehličnatý strom mající válcovitou pyramidální korunu. Její borka je hladká, většinou světle šedá, s věkem rozpukaná a tmavší. Kvete v květnu, jejím plodem je šiška. Jedle bělokorá se dožívá až 600 let

GC7A1AV Jedle belokora (Traditional Cache) in

Jedle bělokorá. Abies alba Mill. Čeleď : borovicovité Výskyt : střední a jižní Evropa Koruna: vysoký statný jehličnatý strom, koruna válcovitá, pyramidální Borka: hladká, většinou světle šedá, s věkem rozpukaná,. Abies alba, Jedla bělokorá, Jedle bělokorá je náš domací druh, který v dospělosti může dosahovat až do 40 m výšky a 8-12 m šířky. Vyžaduje hluboké hlinitopísčité půdy s vysokou hladinou vzdušné vlhkosti. Borka je tmavošedá. Šišky jsou až 15 cm dlouhé, během zrání mění barvu od zelené až po hnědočervenou Borka hladká, bělošedá až tmavošedá, ve stáří podélně rozpukaná, loupe se vmalých plátcích. Pupenyčervenohnědé, oválné, jedle bělokorá listy jehlicovité silné, 7 cm dlouhé a vpárech jalovec obecný plody červené míšky, vzhledu bobule 3) Poznáš, ke kterému jehličnanu patří tyto plody (šišky) -využij. Růstové optimum jedle je přibližně shodné s optimem buku, buk je ale konkurenčně zdatnější. Přirozenému uchycení semenáčků jedle v bukových porostech brání především hluboká nastýlka bukové hrabanky, ta však nikdy není zcela souvislá, a proto jedle tvoří přirozenou příměs bučin, zejména na sutích a živných půdách, kde je rozklad hrabanky rychlejší Popis: Jedle obrovská dorůstá významných výšek, často kolem 40-70 (i více) m a dožívá se 200-250 let. Koruna je kuželovitá, borka brázditá, tmavohnědá, v mladém věku šedozelená, s pryskyřičnými puchýřky

Jedle Bělokorá - MENDEL

Jedle (Abies) je rod stálezelených, jednodomých, zpravidla dlouhověkých jehličnatých stromů z čeledi borovicovitých (Pinaceae), podčeledi jedlové (Abietoideae), zahrnující v různých pojetích 40-50 druhů rozšířených na severní polokouli, převážně v Severní Americe, střední a jihovýchodní Evropě, ve Středomoří a ve východní Asii jedle bělokorá. Abies alba. jedľa biela | Silver Fir, European Silver Fir. borovicovité / Pinaceae jedle / Abies. Botanická charakteristika: Jehličnatý strom 30-65 m vysoký. Kmen přímý. Koruna kuželovitá, ve stáří válcovitá. Borka hladká, bělošedá, ve stáří rozpraskaná Olej ze sibiřské jedle bělokoré byl známý již před tisíci lety - v časech, o nichž se vypráví v lidových legendách. V jedné z nich se hovoří o mongolském vládci Dalaj Tabibovi, který dlouhá léta velmi trpěl z důvodu nehojících se vředů po celém těle Příčiny ústupu jedle bělokoré: Jedli bělokorou (Abies alba) určitě někdo z vás už v životě viděl a možná již řadu let pozorujete, jak jedle bělokorá u nás mizí. Více informací naleznete v našem článku

Jedle bělokorá - NašeFlora

Jedle bělokorá - Herba

Jedle bělokorá - Naše strom

  1. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je vysoký statný jehličnatý strom s pyramidální až válcovitou korunou. Ve střední Evropě roste v horských a podhorských lesích, společně s bukem vytváří nyní již vzácné bukojedlové lesy. Své optimum má v 5. lesním vegetačním stupni (LVS) na bohatých stanovištích živné řady
  2. ulosti většinu našich jehličnatých lesů vyjma horských partií. Původní druh je vysoký strom hodící se jako solitér do parků a větších zahrad. Existuje však řada kultivarů lišících se barvou jehličí i tvarem a výškou koruny

Jedle bělokorá popis. V České republice roste jedle bělokorá ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Jedle bělokorá je strom dorůstající výšky 55-60 m s průběžným přímým kmenem, který může mít až 2 m v průměru, a s pravidelným přeslenitým větvením Pinus sylvestris. Čeleď : borovicovité Výskyt : mírný a chladnější pás Euroasie Koruna: široce rozestřená Borka: ve spodní části šedohnědá, deskovitě rozpukaná, v horní části rezavá Jehlice : dlouhé 4 - 8 cm vyrůstají ve svazečcích po dvou Kvete: Duben - Červen Plod: šiška Výška: až 40m Růst: dožívá se až 350 le Jedle obsahuje mimo jiné aromatický terpentýn, který je velmi prospěšný pro dýchací cesty. Má dezinfekční vlastnosti a pomáhá usnadnit vykašlávání. Užívá se proto při zánětu vedlejších nosních dutin, zánětu průdušnice, zápalu plic nebo astmatu. Usnadňuje vylučování hlenu a regeneruje dýchací cesty

Abies alba - Jedla bělokorá - Jehličnany - Katalog rostli

Jedle bělokorá (Abies alba) čeleď Borovicovité (Pinaceae) Vzrůst: strom, 40-60m vysoký; má hladkou, bělavě šedou borku, starší jedinci mají kmen hnědošedý; koruna tupě zakončená (vrchol někdy připomíná čapí hnízdo) Listy: jehlicovité, ploché, naspodu mají.. Borka: bělavě šedá, ve stáří rozpukavá. Pupeny: bez pryskyřice. Šištice: V. - VI., samičí vzpřímené, rozpadavé, 10 - 14 cm dlouhé, zrající nazelenalé až namodralé, po dozrání hnědé; podpůrné šupiny ze šišky vyčnívají, většinou jsou ohrnuté a přitisklé, na hřbetě s plstnatým štítkem; samčí asi 4 cm. Jedle bělokorá roste ve střední a jižní Evropě od Pyrenejí po Karpaty. V Čechách se vyskytuje hlavně v horských a podhorských polohách, místy i v pahorkatinách od 300 m n. m. Velký strom dorůstá výšky 40 až 60 metrů a dožívá se úctyhodného stáří 300 až 500 let Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) 2/1 15-25cm. je vysoký statný jehličnatý strom s pyramidální až válcovitou korunou. Ve střední Evropě roste v horských a podhorských lesích, společně s bukem vytváří nyní již vzácné bukojedlové lesy

Jedle bělokorá (Abies alba) - kůra i borka je hladká, světle šedá, šištice mají velikost kolem 20 cm; vyskytuje se nejčastěji v bučinových porostech a podmáčených smrčinách (v poslední době v ČR značný úbytek, přednost se dalo smrkovým porostům) Jedle má silný kůlový kořen a parohovitě větvené postranní kořeny. Proto je dobře zakotvena v půdě a téměř u ní nedochází k vývratům. Jedle bělokorá se vyskytuje v evroých pahorkatinách a horských polohách s optimem ve střední Francii, západním Německu, dále v Alpách, Českém masivu, Karpatech a. Jedle bělokorá Jedli bělokorou najdeme převážně v horských oblastech; má ráda spíše chladnější teploty, její dřevo bylo hojně využíváno již od antického Říma. Latinský název: Abies alb Jedle bělokorá: Buk lesní Kmen válcovitý, průběžný do určité výšky v koruně, borka hladká, světle šedá. Dřevo: Dřevo narůžovělé, roztroušeně pórovité, letokruhy celkem zřetelné, často nepravé jádro, vznikající poraněním kmene, dřeňové paprsky viditelné na všech řezech.. Borka je zpočátku šedá, tenká a hladká. Jehlice jsou 1,5-6 cm dlouhé a 2-3 mm široké, seshora modrostříbrné zespodu modrozelené, jsou srpovitě prohnuté a pronikavě vonící. JEDLE BĚLOKORÁ: Jedle bělokorá je evroý strom, vyskytuje se v horských polohách, hranice jejího rozšíření je limitována jejími nároky na.

Rod jedle (Abies) - jehlice po jedné, nepíchají - tupé, zespodu dva bílé prouţky - průduchy, šišky rostou vzhůru, rozpadají se na stromě (nelze najít zralou jedlovou šišku). - hladká borka - jedle bělokorá(Abies alba)- u nás původní- smíšené lesy; oblíbený vánoční stromeček, vydrţí Zástupci Smrk obecný a pichlavý Jedle bělokorá Borovice lesní, kleč, vejmutovka, černá Modřín opadavý Jalovec obecný Tis červený Douglaska tisolistá a Sekvojec obrovský Smrk ztepilý Hlavně horské oblasti Citlivý na kyselé deště Kořeny spíše povrchové => vývraty Šiška vzpřímená Smrk pichlavý Pochází z USA.

Borka je odumřelá povrchová vrstva stonku nebo kořene, která má ochrannou funkci a je tvořena odumřelými buňkami. Často bývá nesprávně označována jako kůra. Hluboce zvrásněná borka - jedle bělokorá, jedle ojínělá, jedle korejská, jedle španělská, borovice lesní, modřín opadavý, cedr, douglaska, sekvojovec. Abies (Jedle) čeleď: Pinaceae Všechny druhy pochází ze severní polokoule. U nás je původní pouze J. bělokorá. Je to stálezelený jednodomý strom s rovným přímým kmenem s jehlancovitou až kuželovitou korunou (staré exempláře mohou mít vršek zploštělý nebo zakulacený). Borka bývá v mládí hladká, později rozpraskaná Jedle bělokorá ''Abies alba'' Vimperska Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je vysoký statný jehličnatý strom s kuželovitou až válcovitou korunou, jediný středoevroý zástupce rodu jedle. 63 vztahy: Acidofilní bučina, Alpy, Apeniny, Šiška, Český masiv, Balkán, Bez černý, Bez červený, Bika bělavá, Borka,.

Abies alba (jedle bělokorá) BioLib

Jedle bělokorá (Abies alba Mill.). Čeleď: Pinaceae - borovicovité 4-6 B~ 3. Areál: mediteránní - temperátní se suboceánickou tendencí. Strom dorůstající výšky 55-60 m s průběžným přímým kmenem až 2m v průměru a s pravidelným přeslenitým větvením Patří sem jehličnaté dřeviny: Jedle bělokorá Smrk ztepilý Borovice lesní Modřín opadavý a další dosahuje výšky až 60 metrů vyskytuje se ve všech pohořích od 300 m do 1100 m n. m. roste společně s se smrkem a bukem, netvoří souvislý jedlový porost borka je hladká, světle šedá, ve stáří podélně rozpraskaná.

Borka je šedohnědá, výše od země až oranžově červená. Modrozelené zašpičatělé jehlice vyrůstají ve svazečku po dvou. Borovice je velmi oblíbeným vánočním stromkem. Cena: do 150 cm 230 Kč. nad 150 cm 260 Kč. JEDLE BĚLOKORÁ/OBROVSKÁ. Betula pendula - bříza bělokorá (bříza bradavičnatá, bříza bílá). Syn.: Betula alba, Betula verrucosa, Betula atrata, Betula microlepis Slovensky: Breza previsnutá Čeleď: Betulaceae - břízovité POPIS: Strom až 25 m vysoký s oválnou korunou. Borka za mlada hladká, žlutavě až načervenale hnědá, později bílá až šedobílá, loupavá, v dolní části kmene popraskaná jedle bělokorá Kůra hladká, tenká, borka slabá, šupinovitá, šedá nebo hnědá. Dřevo šedobílé, letokruhy zřetelné. Časté tmavé suky. Jehlice ploché, na rubu se dvěma bílými proužky, dvouřadě rozložené, 18-30 mm dlouhé, často jehlice různých délek vedle sebe. Pupeny nepryskyřičnaté, vejcovité Jedle bělokorá. Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: pinofyty (Pinophyta) Třída: jehličnany (Pinopsida) Řád: borovicotvaré (Pinales) Čeleď: borovicovité (Pinaceae) Rod: jedle (Abies) Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je vysoký statný jehličnatý strom s pyramidální až válcovitou korunou.Ve střední Evropě roste v horských. Jedle bělokorá dosahuje výšky až 60 metrů vyskytuje se ve všech pohořích od 300 m do 1100 m n. m. roste společně se smrkem a bukem, netvoří souvislý jedlový porost borka je hladká, světle šedá, ve stáří podélně rozpraskaná jehlice jsou dva až tři centimetry dlouhé, tmavě zelené, ploché, na rubu mají dv

Fotografie: abies; Jedle kavkazská (Abies nordmanniana); Jedle jehlicovitá (Abies holophylla); Jedle bělokorá (Abies alba); Jedle japonská (Abie Abies alba jedle bělokorá: Autor: Mill. Čeleď: Pinaceae-borovicovité Rod: Abies Zařazeno: 6.6.2007 Synonyma: Abies excelsa, Abies pectinata, Abies pardei, Abies picea, Abies vulgaris, Pinus abies, Pinus pectinata, Pinus picea Popis: stromy vysoké 30-65 m, kmen je 200-260 cm tlustý (výčetní tloušťka), kořen kůlový, koruna kuželovitá, později válcovitá, borka hladká a. Jedle bělokorá - Abies alba (50-70 letech) se začíná vytvářet podélně rozpukaná borka. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jiří Fran Bříza bělokorá Strom i přes 25 m vysoký. Borka bílá, ve stáří černá, hrubě rozpukaná, letorosty lysé, lesklé, s pryskyřičnými žlázkami. Listy trojúhelníkovitě vejčité až kosníkovité, lem nažek 2x širší než semenné pouzdro

ABIES GRANDIS (Douglas ex D

  1. et Podpěra 1928), jedle Nordmannova (Dostál 1950), jedle nordmanka, jedle kavkazská (Klika et al. 1953), jedle kavkazská (Kubát 2002
  2. Jedle bělokorá - velké stromy, rovný kmen - citlivá na znečištěné ovzduší - jehlice tupé, ploché, ve dvou řadách, na spodní straně 2 světlé proužky - šišky podlouhlé, postavené vzhůru, jsou rozpadavé. Modřín opadavý - roste ve vyšších polohách, na okrajích lesů - má rád světl
  3. Výše ve svahu pak potkáváme 5. zastávku (Bříza bělokorá), dále 6. zastávku (Jedle bělokorá) a 7. zastávku (Borovice lesní). Posléze se cesta víceméně vyrovná a v přímém směru nás dovede na rozlehlou louku s altánem. Na okraji lesa nalezneme 8. zastávku (Dub letní). Projdeme kolem altánu stále rovně

Jedle korejská je menší strom, ve své domovině dorůstající výšky 10-18 m s průměrem kmene 20-30 cm. Koruna je široce kuželovitá, hustě větvená, ve stáří na vrcholu tupá. Borka je v mládí hladká, světle šedá s purpurovým nádechem, s výraznými pryskyřičnými puchýřky, později hluboce rozbrázděná, uvnitř. Jedle bělokorá (Abies alba) - jehlice jsou zploštělé, na rubu mají dva bílé podélné proužky a vyrůstají samostatně na větvičce ve dvou řadách proti sobě. Dlouhé válcovité šišky rostou vzhůru a rozpadají se již na stromě. Borka je hladká, tmavošedá. K historii Mrákav. Stále se nacházíme v 18. století. Slyšíte jedle bělokorá (Abies alba) jednotlivé jehlice ve 2 řadách; na spodní straně jehlic 2 bílé proužky; šišky směrem nahoru, jsou rozpadavé; citlivá na kvalitu prostředí a ovzduší; jedle balzámová (Abies balsamea) tzv. kanadský balzám . borka je protáhlá. Jedle beˇlokorá (Abies alba Mill.) Jedle bělokorá v minulosti z krkonošských lesů téměř vymizela, přitom zde v minulosti bylo její zastoupení velmi vysoké. Je nejvyšším jehličnanem, který v Krkonoších uvidíte. Dorůstá výšky až 65 metrů, běžně 40-50 metrů. Jedle má silný kůlový koře Jedle bělokorá (Abies alba) - nejvyšší evroý strom (přes 60 m), světlešedá borka (proto bělokorá), šišky nevisí, ale jsou vzpřímené jako svíce, po dozrání se rozpadají (to platí pro šišky všech jedlí), v posledních stoletích jí v lesích výrazně ubývá, citlivá na znečištěné ovzduší

Jedle - Wikipedi

Bříza bělokorá - Naše stromy

Nedotčený kraj s posledními mohykány v českých lesích, kteří za 400 let svého života dorostli do výšky 50 metrů, uvidíte jen na jediném místě v České republice. V nejzazším severovýchodním místě v těšínských Beskydech stojí v srdci povodí říčky Lomné prales Mionší a právě v něm mohutné jedle bělokoré Vzhled (habitus), kmen. Dorůstá výšky až 35 m. V zápoji má průběžný kmen a výše nasazenou štíhlejší korunu. Jako solitéra má kmen nižší, rozvětvený do mohutné koruny Předvánoční čas a pečené kaštany patří neodmyslitelně k sobě. Pečené kaštany jsou typickou nabídkou zimních velkoměst a zvyk nakupovat je do papírového kornoutu u pouličních stánků se začíná opět rozšiřovat také u nás. Křehké plody s oříškovou příchutí maj Borka je v mládí hladké, olivově hnědá, která se časem mění v hnědošedou rozpukanou. Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. Rod: jedle (Abies) Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je vysoký statný jehličnatý strom s pyramidální až.

Borka s lýkem břízy jsou všestranně využitelnými. Březová voda v minulosti se na jaře navrtávaly břízy pro sladkou mízu, nebo pro téměř zapomenutou pitnou vodu. Listy jsou farmaceutickou a kosmetickou surovinou. Schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU: Bříza bělokorá (Betula pendula) podporuje Jedle má silný kůlový kořen a parohovitě větvené postranní kořeny. Proto je dobře zakotvena v půdě a téměř u ní nedochází k vývratům. Rozšíření: Jedle bělokorá se vyskytuje v evroých pahorkatinách a horských polohách s optimem ve střední Francii, západním Německu, dále v Alpách, Českém masivu. Jedle (Abies) je rod stálezelených, jednodomých, zpravidla dlouhověkých jehličnatých stromů z čeledi borovicovitých (Pinaceae), podčeledi jedlové (Abietoideae), zahrnující v různých pojetích 40-50 druhů rozšířených na severní polokouli, převážně v Severní Americe, střední a jihovýchodní Evropě, ve Středomoří a ve východní Asii. 271 vztahy borka dolní části kmene šedohnědá, horní části rezavooranžová, koruna vyklenutá jedle bělokorá. Created Date: 11/11/2004 2:35:26 PM. Atlas: Jedle bělokorá - Abies alba, Marie Fárová; 691x922px; 188kB; 02.11.2012

Smrk ztepilý - Naše stromy

Jedle bělokorá - šedá hladká borka, jehlice na rubu se dvěma bílými proužky - šišky se rozpadají na stromech, jsou vzpřímené - u nás dříve hojná, po vykácení a zhoršení životního prostředí vzácná - je citlivá na znečištění ovzduší. Douglaska tisolistá - Amerika. Smrk obecný - jehlice vyrůstají. Jedle bělokorá- Abies alba šedá borka, jehlice ploché, nejvýše 3cm, na rubu 2 bílé proužky, dvouřadě rozčísnuté šišky vzpřímené, rozpadavé, citlivá na znečištěné prostřed Jedle bělokorá. má šedou hladkou kůru, šedá borka; jehlice jsou ploché, nejsou ve svazečcích, na rubu 2 bílé proužky; šišky vzpřímené, rozpadavé, šiška nespadne, na stromě se rozpadne a vylétají z ní semena; citlivá na znečištění prostřed

Jasan ztepilý - Naše stromy

Jedle bělokorá - šedá hladká borka, jehlice na rubu se dvěma bílými proužky - šišky se rozpadají na stromech, jsou vzpřímené - u nás dříve hojná, po vykácení a zhoršení životního prostředí vzácná - je citlivá na znečištění ovzduší. Douglaska tisolistá - Amerika. Smrk obecný - jehlice vyrůstají jednotliv JEDLE (ABIES) JEDĽA jedle bělokorá (Abies alba) jedľa biela Podélně rozpukaná hnědošedá borka. Jehlice 1,8-3 cm dlouhé, shora leskle zelené, na rubu se dvěma bílými proužky průduchů, konec jehlice je vykrojený. Ve spodní části koruny bývají jehlice dvouřadě rozložené Borka je vrstva odumřelých druhotných krycích pletiv (podle Dostál, 2004). Kůra i borka může být podle Pikuly (2003) různým způsobem (Taxus baccata), vejčitý - jedle bělokorá (Abies alba), kuželovitý - limba horská (Pinus cembra), vřetenovitý - douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia) a může být buď tupý nebo. Mají zhruba 45-60 druhů a poddruhů (jedle bělokorá, jedle nížinná, jedle řecká, jedle vznešená, jedle sicilská, jedle kavkazská, a další). Jedle dorůstají výšky 10-60 metrů, výjimečně i přes 80-100 metrů. Průměr kmene zralého stromu se pohybuje v rozmezí 0,5-4 metry a dožívá se kolem 700-800 let

jedle bělokorá - Abies alba Květena České republiky

Rod jedle (Abies) - jehlice po jedné, nepíchají - tupé, zespodu dva bílé proužky - průduchy, šišky rostou vzhůru, rozpadají se na stromě (nelze najít zralou jedlovou šišku). - hladká borka - jedle bělokorá(Abies alba)- u nás původní- smíšené lesy; oblíbený vánoční stromeček, vydrží syn. Pinus leucodermis 'Green Giant' - borovice bělokorá Jehličnan z čeledi borovicovité a rodu borovice, který se vyznačuje sytě zelenými jehlicemi rostoucími po dvou ve svazečku. Borka je slabá, popelavě šedá, na dolní části kmene šupinatí. Původní botanický druh Pinus heldreichii je třetihorním reliktem pocházejícím z malého balkánského a jihoitalského.

Olej ze sibiřské jedle bělokoré CelostniMedicina

- jedle bělokorá- ploché jehlice jsou na koncích zakulacené, rostou vstřícně, hladká borka, rovný kmen, šištice rostou vzhůru. - borovice lesní- dlouhé jehlice rostou ve svažeccích, jsou ostré mohutné kořeny- roste i na skalách, má pokroucený kmen- hodí se pro bonsaje Jedle bělokorá patří do čeledi borovicovitých (Pinacea). Jedná se o až 60 m vysoký jehličnatý strom mající válcovitou pyramidální korunu. Její borka je hladká, většinou světle šedá, s věkem rozpukaná a tmavší Jedle bělokorá patří mezi charakteristické dřeviny středoevroých hor. Dožívala se 500 až 600 let. Roste na srážkově bohatých svazích často ve společnosti smrku, buku a borovice. Během posledních sto let porosty jedle ustupují. Velkou roli vtom hraje znečištění ovzduší, na které jedle bělokorá citlivě reaguje Jedle bělokorá (Abies alba) Borka je hrubá, rozpraskaná, zvenčí šedavá, na řezu hnědočervená. Jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají ve svazečcích z na zkrácených kolcových větévkách, na zimu opadávají (viz české druhové jméno)..

Borovice lesní Borovice černá Smrk ztepilý Jedle bělokorá Modřín opadavý Jalovec obecný Tis červený Zástupci jehličnanů Borovicovité Borovice lesní (Pinus sylvestris) oranžová borka jehlice po dvou na brachyblastech hluboký kořen Borovice černá (Pinus nigra) dlouhé jehlice nenáročná borovice lesní Borovice vejmutovka. Cornus sanguinea - svída krvavá (svída obecná). Syn.: Swida sanguinea, Thelycrania sanguinea Slovensky: Svíb krvavý Čeleď: Cornaceae - dřínovité POPIS: Opadavý, až 4 m vysoký keř nebo menší strom. Borka rozdělena na malá políčka, nepříjemně páchnoucí, mladé větvičky zelené, později leskle tmavočervené až červenohnědé, chlupaté Jedle grandiska. Pochází ze západní části USA, kde roste hlavně v údolí řek a dosahuje výšky až 100m. Jehličí silně voní po pomerančích. Do Evropy byla přivezena r.1831, do Čech r.1879. Je odolnější než naše jedle bělokorá a dříve se poměrně často vysazovala do našich lesů

Příčiny ústupu jedle bělokoré - PŘÍRODA

jedle bělokorá - bez brachyblastů, jehlice ploché, 2 bílé proužky borovice lesní - jehlice po 2 modřín opadavý - výrazné brachyblasty, jehlice měkké ve svazečku i 30 borovice kleč - kosodřevina - vysoké polohy (Šumava, Krkonoše,Jizers.hory), chráněn LVS a borovice snížila své zastoupení na všech stanovištích (viz výše). Pouze jedle bělokorá (Abies alba), se svým velkým semenem a semenáčkem schopným prorazit kořínky bukový opad až na minerální půdu a snášející dlouho stín v bukovém pralese, je schopna růst spolu s bukem ve 4.-6. LVS (resp. 3.-7. LVS) borka dubů je hnědá, ve stáří hluboce zbrázděná rod: jedle druh: bělokorá. jak ji poznáme? Šišky mířů vzhůru, jehlice 2-3 cm dlouhé, ploché, na svrchní straně leskle temně zelené, na rubu s dvěma lesklými proužky (průduchy) kůra světlá, hladká, ve stáří tmavne a puká. Jedle - je citlivá na znečištění, jehlice jsou ploché na spodní straně s dvěma bílými proužky, šišky jsou vzpřímené a rozpadavé jedle bělokorá Dub letní - tmavě hnědá borka a laločnaté listy, plody jsou žaludy, dřevo je tvrdé, používá se na vodní stavby.

Jedle bělokorá je vysoký strom (až 65 m) s válcovitým rovným kmenem o průměru až 2 m. Koruna v mládí kuželovitá, později válcovitá, na vrcholu zploštělá (tzv. čapí hnízdo). Kůra hladká, většinou světle šedivá, ve stáří tmavší, rozpukaná borka. Na zimu neopadá Načervenalá borka. Hluboké kořeny. Borovice černá Původem z Balkánu. Silnější a tmavější jehlice. Tmavější borka. Borovice kleč Keřovitý vzrůst. Nad horní hranicí lesa. Borovice vejmutovka - původem ze Severní Ameriky. Měkké jehlice. Jedle bělokorá Šišky rostou nahoru, rozpadají se. Modřín opadavý Jehlice na. Mladá borka je šedá a hladká; když je starší, odlupují se z ní nepravidelné šupiny. Listy rostou na dlouhých červených řapících, jsou velké a dlouhé, s pěti velkými vyrůstajícími laloky a hrubými zoubky. Jedle bělokorá, javor mléč, javor klen, olše lepkavá, olše šedá, bříza bělokorá, bříza pýřitá. Rozšíření: Jedle bělokorá se vyskytuje v evroých pahorkatinách a horských polohách s optimem ve střední Francii, západním Německu, dále v Alpách, Českém masivu, Karpatech a jihoevroých pohořích v Apeninách a na Balkáně. Na východě zasahuje od Volhy až za Ural (JD sibiřská)

Ořešák královský - Naše stromyKaštan jedlý - Naše stromyJavor babyka - Naše stromyTis červený (Tis obecný) - Naše stromyOlše lepkavá - Naše stromyLípa srdčitá - Naše stromy

tis červený jedle bělokorá 2) Doplň: a) Smrk ztepilý trpí vývraty, protožejehokořenový systém je rozvinut do plochy a bývá proto vpůdě slabě zakotven. b) Borovice lesní vývraty netrpí, neboťmá kůlový kořen zakotvený do hloubky Borka (kůra) má hndav þervenou barvu, jen málo se odlupuje. Jehlice jsou 1 - 2 cm dlouhé, tuhé, tmavozelené s průřezem přibližn ve tvaru kosotverce. Samþí květy mají karmínov þervenou barvu, 2 JEDLE BĚLOKORÁ Jedle dor. borka - odlupující se kůra. přeměny (metamorfózy) stonku: oddenek. oddenkové hlízy (brambor) stonkové hlízy (kedluben) šlahouny (jahodník) úponky (vinná réva) kolce (stonkové trny, trnka) jedle bělokorá, modřín opadavý, jalovec obecný (keře), tis červen. Jedle bělokorá- šišky vzhůru, rozpadá se, zespodu jehlice světlý proužek. Borovice lesní- tvoří bory, křivolaké větve, jehlice po 2. Borovice kleč- roste v horách nad horní hranicí lesa, keřovitý vzrůst. Borovice černá- jehlice až 15 cm dlouhé, po 2. Borovice vejmutovka- jehlice po 5. Jalovec obecný- pichlavé jehlice. Bříza bělokorá Spider Alley - Novinka 2019 !! Latinský název: Betula pendula Spider Alley . Ceněný, novější kultivar, který upoutá kroucenými větvemi, které umocňují štíhlejší vzpřímený vzhled. Tak jako u všech bříz je i u této nejkrásnější bílá kontrastní borka. Novinka 2019 !! výška: cca 6m, v závislosti.

  • Kniha stínů ke stažení.
  • Lepená akvária.
  • Zone alarm free antivirus.
  • Pong gorila.
  • Fastback recenze.
  • Horna dolna nove casti 2019.
  • Bílý vřídek na bradavce.
  • Royal enfield 500.
  • Bk děčín zápasy.
  • Doki doki literature club cz.
  • Ostrov roatan v karibiku.
  • Stolní hry pro dva online.
  • Sportovní gymnastika vysočina.
  • Institut aromaterapie praha 3.
  • Samsung note 3 recenze.
  • Peter davison doctor who.
  • Test kruhu.
  • Jdemežrát mad runner.
  • Bradykinin function.
  • Reinhold messner film.
  • Epidemie spalniček praha.
  • Kimberly clark jaromer.
  • Občanský zákoník 928.
  • Coldplay youtube.
  • Filipínský prezident.
  • Seabiscuit wiki.
  • Microsoft office 2016 zdarma.
  • Vk kp brno soupiska.
  • Čssz.
  • Frida kahlo obrazy plakaty.
  • Snoopy woodstock.
  • Silvercrest mixer,lidl.
  • Okolí vídně výlety.
  • Dixit odyssey karty.
  • 10 5tt bříško.
  • Ruční sázení česneku.
  • Sedací soupravy do u mobelix.
  • Neil patrick harris child.
  • Porod ve vzpřímené poloze.
  • Brunch marriott prague.
  • Jak funguje nintendo switch.